|
|
Převod výrazů v C do DIMACS formátu
Grim, Pavel ; Charvát, Lukáš (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje návrhu převodu výrazů zapsaných v programovacím jazyce C do formátu DIMACS a realizaci programu v jazyce C++ provádějící tento převod. V textu práce se nachází popis programovacího jazyka C a jeho operátorů. Dále obsahuje popis konjunktivní normální formy a popis formátu DIMACS. Následuje návrh vytvoření programu pro uskutečnění převodu z výrazu v programovacím jazyce C do formátu DIMACS a popis realizace programu provádějící tento převod.
|
|
|
Videodatabáze pro rozpoznávání obličejových rysů.
Stříteský, Jan ; Říha, Kamil (oponent) ; Vlach, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá srovnáním na internetu volně dostupných obličejových databází, vhodných k testování vyvíjených algoritmů pro rozpoznávání obličejových rysů v obraze. V rámci práce byla vytvořena nová obličejová videodatabáze, obsahující celkově 51 vzorků. Videodatabáze je doplněna o jednoduchou aplikaci, která slouží k prohlížení jejího obsahu. Za účelem snížení velikosti celé videodatabáze byla provedena komprimace jednotlivých obrazových vzorků. Vytvořená videodatabáze může být použita k testování algoritmů pro rozpoznávání obličejových rysů (např. detekce obličeje v obraze, identifikace osoby, detekce mrkání, rozpoznání řeči...).
|
|
|
Transformace výrazů z Editoru Rovnic do LaTeXu
Šimek, Jiří ; Jirák, Ota (oponent) ; Křivka, Zbyněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problémem převodu matematických výrazů z Editoru rovnic do LaTeXu. Uvádí způsob reprezentace výrazů v Editoru rovnic v aplikaci Word 2007 a následně syntaxi konkrétních výrazů s návrhem jejich převodu do LaTeXu. Na základě zjištěné syntaxe výrazů je sestavena gramatika, která byla použita pro implementaci převodníku.
|
|
|
Pracovní listy pro výuku matematiky na druhém stupni ZŠ z vybraných témat
ONDRÁČKOVÁ, Kamila
Hlavním cílem diplomové práce je na základě pracovních listů ověřit znalosti z oblasti aritmetiky jednak žáků 2. stupně vybraných základních škol, jednak žáků vybraných víceletých gymnázií. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na znalosti, které by každý žák měl ovládat. Praktická část obsahuje 4 pracovní listy určené pro žáky šestého, sedmého, osmého a devátého ročníku základní školy, resp. pro žáky odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Řešení pracovních listů s podrobným postupem jsou uvedeny v příloze diplomové práce. Součástí praktické části jsou výsledky výzkumu, které ukazují na rozdíly ve znalostech žáků daných škol.
|
|
| |
|
|
Přechod mezi slovním a algebraickým vyjádřením. Žákovské strategie a obtíže
Novotná, Anežka ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Roubíček, Filip (oponent)
Cílem této diplomové práce je získat vhled do problémů, které mají žáci při přechodu mezi slovním a algebraickým vyjádřením, prostřednictvím analýzy jejich řešitelských procesů. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část. Teoretická část práce obsahuje tři celky. První je věnován analýze tří vybraných řad českých učebnic pro základní školy z hlediska výuky pojmu proměnná a algebraických výrazů. Další celek se zabývá mezinárodním srovnávacím výzkumem TIMSS a úspěšností českých žáků 8. ročníků v oblasti Algebra. V třetím celku jsou popsány výsledky zahraničních výzkumů týkajících se problematiky přechodu mezi slovním a algebraickým vyjádřením. Jádrem práce je experimentální část, jejímž cílem bylo popsat obtíže, s nimiž se žáci v dané oblasti potýkají, a identifikovat jejich pravděpodobné zdroje. Podkladem pro vlastní výzkum byla sada 9 úloh vycházejících z uvolněných úloh výzkumů TIMSS. Cílovou skupinou byli žáci 9. ročníku základní školy, s nimiž bylo provedeno šetření metodou rozhovoru nad řešením úloh. Nejprve byla provedena pilotní studie na vzorku 3 žáků, během které byla prověřena sada testovacích úloh. Hlavní studie se zúčastnilo 8 žáků. Rozhovory byly nahrávány a posléze kvalitativně zpracovány po jednotlivých úlohách. Analýza každé úlohy končí shrnutím jevů, které se v jejím...
|
|
| |
|
|
Malba jako fyzická, gestická akce. Gesto a prostorově hmotné prožívání reality v krajinomalbě
Lešková, Kristýna ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Lešková, K.: Malba jako fyzická, gestická akce - Gesto a prostorově hmotné prožívání reality v krajinomalbě. [Diplomová práce] Praha 2012 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 84 stran. Práce má za úkol přiblížit vybrané momenty v historii malby, které spojuje gestický prvek a fyzická a gestická akce. Toto zadání je převážně ohraničeno tématem krajinomalby. Součástí je filozofická úvaha o podstatě obrazu jakožto fyzickém objektu. Na základě nových zjištění propojených s reflexí vlastní tvorby, vznikl soubor výtvarných prací s důrazem kladeným na gestické vyjádření. Propojení získaných vědomostí a vlastní výtvarně-tvůrčí zkušenosti vedlo k vytvoření didaktické výtvarné řady úkolů vhodných pro výuku žáků základních škol, ze kterého je patrná snaha o rozvoj tvořivého myšlení a vedení ke gestu a akci při tvorbě. Velký důraz je kladen na motivační proces. Část úkolů je ověřena praxí na základní škole. Celá práce je průběžně doplněna obrazovou dokumentací.
|
|
| |
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
host ::
RSS.